Co dělat a nedělat poté, co si přinesete
králíčka domů
Zákazy
V prvních dnech po přinesení králíka pečlivě sledujte, když ho necháte volně běhat.
Pokud ho přistihnete při činu (čurá, dělá bobky), tak v té chvíli, právě když ho
nachytáte přitom ho hned odneste na místo, kde chcete aby chodil na toaletu a
postarejte se aby tam chvíli zůstal (bedýnka, kočičí záchod, zvolený roh v
králíkárně). Měl by to brzy pochopit. Podchytit chození na toaletu hned ze
začátku je nesmírně důležité.
Pochvaly
Buďte na něj hodní, i incidenty se pokuste řešit mírně. Jde teď hlavně o to, aby
k vám získal důvěru a nebál se vás. Nesmíte to zkazit, hlavně v prvních dvou
měsících si dejte záležet. Králíka chvalte za to co udělá dobře.
Když zjistíte, že se králíkovi něco nelíbí (např. ho to lechtá), nezlobte ho tím,
vede to pak k nedůvěře. Když se přiblížíte, bude mít potom obavy že ho zase
chcete lechtat.
Mluvte na králíčka
Mluvte na něj tiše, nekřičte, nezvyšujte hlas (místo zvýšeného hlasu je v případě
potřeby lepší použít varovný tón). Jemný hlas na něj působí blahodárně, zvyšuje
jeho důvěru. Mluvte s ním často, netvařte se že je vzduch. Při příchodu ho pozdravte,
také ráno když vstanete. Pokud do něj omylem kopnete, omluvte se mu. Když něco
dělá dobře, pochvalte ho. Králíčka nezastrašujte, tím si jeho důvěru nezískáte,
naopak - začne se vás spíš bát, což se později může projevit jako zbytečná
agrese vůči vám i okolí.
Každý králík má svoji osobnost, každý je jiný. Výchovu je třeba vhodně přizpůsobit
jeho nátuře.
Všechno však chce čas a pravidelné opakování. Nečekejte dokonalost, občas králík
pravidla poruší.
Zvednání
Pokud králíka chytíte do ruky, nemělo by vždy následovat něco nepříjemného
(např. zavření do králíkárny či klece). Mohly by pak mít tendenci utíkat, když
uvidí že ho chcete chytit a zvednout. Králíka občas berte do náruče jen tak,
pohlaďte ho a pak ho zase položte. Nebude se tolik bát zvedání. Nebude cítit
ohrožení.
Zajistěte mu vhodnou stravu a vlastní teritorium.
Potrava
Králík by měl dostávat nejen suchou potravu (hlavně seno, trošku krmné směsi ze
zrní), ale i šťavnaté zelené krmení. V létě to může být tráva, listy pampelišek
(ve městě utržené raději omyjte a osušte kvůli znečištění psími výkaly ap.
Osušit proto, aby se králík nenadmul zapařeným krmivem). V zimě mu můžete
zpestřit jídelníček kedlubnou, zelenými natěmi od mrkve, lístkem kapusty (ne moc
a ne moc často, je plynotvorná), salátem (nepřehnat, nemusí být ve větším množství
ideální pro králičí zažívání), jablíčkem, zelenou petrželkou, mrkví (pokud
králík mrkev odmítá, zkuste mu dát mrkev krájenou na menší kousky či strouhanou).
Sami uvidíte co mu bude chutnat.
Neberte mu jídlo, které mu už jednou dáte, zlobí ho to.
Králík údajně jí až 70 x denně, je pro něj nebezpečné aby měl dlouho prázdný
žaludek. To neznamená, že se teď máte snažit svého miláčka vykrmit. Jen by měl
mít vždy k dispozici seno (i přes noc) a vodu.
Obrušování zubů
Králíkovi dorůstají řezáky ročně až o 13 cm, takže si je musí brousit. Měl by mít
něco na hlodání - větvičku z ovocného stromu, tvrdý chléb, zrní. Jinak začne
hlodat králíkárnu nebo nábytek. Přerostlé zuby mohou způsobit zdravotní komplikace.
Králíci pijí vodu, ale někteří si občas rádi dají mléko. To záleží na individuálních chutích.